Snubní prsteny jako osobní poklad
Tereza Burdová
MgA. Tereza Burdová (roz. Vlčková) * 22.2.1982
Studia: |
VŠUP Praha v atelieru Kov a Šperk SUPŠ Turnov, obor zlatnictví, stříbrnictví |
Výstavy: | |
Samostatné: |
O kameni – Ars poetica (literárně-výtvarné setkávání), Zábřezí u Dvora Králové, 2007 O kameni – festival Tres Artes – Milevsko, 2007 |
Účast na: |
Grafika roku – 2004 (Praha) Grafika roku -2005, ocenění autorské knihy Doteky Cenou poroty (Praha) Talente 05 Munich, získání 1. ceny v kategorii Metals za objekty Prázdné prostory, nádoby k naplnění, 2005 (Mnichov) V. K. Novák a jeho žáci, Univerzitní galerie N (Jablonec nad Nisou), 2005 Jarní úklid, Galerie U Prstenu (Praha), 2005 putující výstava Identifikace – 33 semestry – Kov a šperk, Muzeum skla a bižuterie (Jablonec nad Nisou, Legnica-Polsko), 2008 Kontinuita, Univerzitní galerie v Plzni (Plzeň), 2009 |
Autorka žije v Novém Městě nad Metují s mužem Františkem a dvěma syny Matoušem a Janečkem, kteří se narodili v r. 2007 a 2009.
Šperky - schránky - objekty
2003 - Šperk z kamene
(sůl)


Schránky - slánky
(kamená sůl)




Šperk z kovu
(plátkové zlato)


Schránky
(tepaná měď)



Zásnubní prsteny Jakín, Boáz
(pískovec)




Zásnubní prsteny Jakín, Boáz
Jakín - On upevní
Boáz - V něm je síla
Stezky, schody, prahy na podloží hrubozrnného pískovce, se časem prohlubují, jak jsou pravidelně prošlapávány. Tak i prsteny, které vypadají nepohodlně, zdá se, že budou tlačit, se nošením obrušují a ohlazují, prsty v kameni zanechávají svůj otisk. Když si snoubenci prsteny vymění, otisky se překryjí, prohloubí.
2004 - Prázdné prostory, nádoby k naplnění
(měď)




Prázdné prostory, nádoby k naplnění
Nádoby vznikaly v krajině. Do vyhloubených prostorů v zemi pronikal vzduch. Země jakoby se vzdouvala. Odlévala jsem prázdné „nic“ a odlitky byly hmotné, těžké. Snímáním jejich povrchu vznikly předměty na jejichž tenkých stěnách bylo zachyceno místo setkání země a nebe, viditelného a neviditelného. To, co není vidět, však často dává věcem tvar, uvádí do pohybu jako vzduch, dech, duch.






2005 - O prstenu - kniha




2005 - O prstenu - Literní novinky




2006 - Boxes (Krabičky) -
Stáž v Irsku





O kameni
2007 - Pohled dovnitř,
živý kámen
(stříbro, zlato, ocel)














Pohled dovnitř, živý kámen
Fascinující je pro mne pohled dovnitř kamene, země, který proniká tmavou a nepropustnou hmotou, krájí ji a odhaluje její jednotlivé vrstvy, podobně jako to vidíme u povrchových lomů. Hledá, zkoumá, jak země vznikala, rostla, co ji utváří, jaký život z ní pochází.
Kámen, hornina, nerost se řadí k tzv. neživé přírodě, přitom některé vlastnosti, které jsou znaky živé přírody, vykazují i kameny. Např. pohyb, růst, proměny. Na základě podobnosti tvaru, barvy, aj. jsme dokonce některé části neživé přírody pojmenovali po té živé. např.žíly- rudné žíly, krev-krevel…
Šperky jsou inspirovány vnitřní krystalovou strukturou, která určuje jejich vzhled, fyzikální i optické vlastnosti.
Šlo mi o pohled zblízka, který někdy spolu s velkým zvětšením umožní jiné vidění, nahlédnutí do světa, který je sice součástí světa našeho, ale je pro nás mnohdy neviditelný, opomíjený nebo zapomenutý.
Paměť kamene
V krajině Broumovska
(nerostný práškový pigment, hlinka)
I. Slepé cesty...
zámky hranic...
prubířské kameny Dientzenhoferů...




II. Odchod, odsun...
z tras, z tras, z tras...
na trať, na trať, na trať...
strast, srast, starst...


III. Spoj, spoj, spoj...


IV. Zmizelí svědkové hranic
kameny odvalené...




V. Prause a Schmidt
byli přehozeni
přes horizont země


VI. Z lávových proudů melafyru
žíly cest...



VII. Nerosty vrostlé v zemi
země pod rentgenem

VIII. Azurit se mění v malachit
přitom vydechuje
kysličník uhličitý


Paměť kamene v krajině Broumovska
Kámen jako svědek, nositel paměti.
Kámen rozdrcením v práškový pigment sice ztratí něco ze svojí hmotné podstaty, ale získá možnost zaznamenat a předat sdělení.
Přenos půdy ve stopách člověka dokládá existenci dálkových tras. (Tahle skutečnost je sice pro běžného chodce nezřetelná, ale o to více fascinující. Jednalo se o zkoumání cest jednotlivců v paleolitu, přenos horninových surovin se dal stopovat až na 100 km) Textové stopy z pigmentu v místech cest, rozcestí, o kterých už někdy nevíme, kam vedly, k čemu ukazovaly, jsou pokusem o něco podobného. Připomenout, napovědět, dotknout se paměti krajiny a pozvat k chůzi další poutníky.
Texty, skrumáže slov byly vytvořeny vysypáváním z válečků, které sloužily jako šablony (a mohou připomenout mezopotámské pečetní válečky, tiskařské válce, svitky). Slova se opakují v rytmu chůze, podobně jako tomu je ve starých mnišských modlitbách, kdy se v rytmu chůze, dechu, rytmu srdce opakoval verš z Písma, či jen slovo.